Dobrý den pane Štágle,
jmenuji se Miloš Polák a jsem redaktorem serveru Parlamentní listy.cz pro Ústecký a Liberecký kraj. Chci Vám pogratulovat k vítězství v krajském kole soutěže o živnostníka roku a k postupu do kola celostátního. V této souvislosti bych Vám rád položil několik otázek.
Jak se jako vítěz soutěže v našem kraji díváte na reformní snahy kabinetu premiéra Nečase obecně?
Omlouvám se, že neumím odpovědět přímo. Jsem obyčejným drobným živnostníkem, a není pro mě prioritou sledování současné politické situace, tedy pokud nejsou ohroženy zásadní hodnoty naší společnosti. Těmi jsou pilíře evropské kultury staletími se profilující jako sociální smír, logické uvažování a nakonec svoboda slova a projevu. Pokud by se mě dějiny ptaly, zda mám chuť jít cestou reformování (dávání nového tvaru) nebo revolucí (převratem), nebudu váhat, protože bych se bál, že při historickém převratu se mohu ocitnout ve světě, kterému bych nemusel rozumět. Jenže dějiny se mě ptát nebudou a stejně tak vím, že jisté věci se nemůžou donekonečna jenom přetvářet, ale musí se něco opustit a s něčím novým začít.
Před volbami sleduji politiku více a dávám hlas těm, jenž říkají, že budou reprezentovat mé vidění světa. V této fázi doufám, že reformy jako celek, o které se vláda Petra Nečase snaží, budou k prospěchu nám i našich dětí. A až budou volby, zase budu hledat politický program, ve kterém mi nebude nabízen pocit, že o něčem zásadním rozhoduji, ale budu hledat stranu a lidi, kterým půjde o to, abych jako občan skutečně o našich záležitostech rozhodoval.
Myslíte si, že např. chystané daňové dlouhodobě změny podnikatelům pomohou nebo spíše naopak?
Také nevím. Trochu se obávám, že se vládnoucí třídou stává byrokracie, tedy vláda úředníků a úřadů. Jako člověk i jako podnikatel bych se rád trochu vymanil z područí chapadel záchranných balíčku, podpor, výzev, ochranných opatření apod. a raději nesl větší podíl své odpovědnosti a totéž bych očekával od přístupu k bankovnímu a zejména státnímu sektoru.
Pečujete o ekologicky vedený sad a včelstva, myslíte, že se český stát věnuje otázkám ekologie dostatečně nebo má velké nedostatky?
Proklamativně jistě.
Ve výsledku to tak jisté není. Konkrétně v našem případě, když si vezmete Zákon o ochraně přírody a krajiny, tak hned v prvním paragrafu zjistíte, že to není o přírodě bez člověka, ale o vzájemném hospodářském, sociálním, kulturním a regionálním vztahu k přírodě. Že s tímto zákonem se jako občan i podnikatel můžete ztotožnit. Stejně tak je použitelně napsán Výnos o zřízení CHKO ČS. Pokud vám, naštěstí bývalá vedoucí úřednice CHKO ČS, ale zakáže ( v rozporu s legislativou) si postavit v relativně rozsáhlém sadu na samém okraji CHKO suché WC (kadibudku), oplotit ovocné stromy aby nedošlo k jejich újmě od zvěře i lidí a mnohé další projevy úřednické zvůle, pak vám přijde, že miliony korun „investovaných“ do minutek s přírodou nezachrání zmařené snahy drobných zemědělců, kteří mohou naše lidi živit, a věřím, že i přírodu tak akorát chránit. Žádný dobrý hospodář si pod sebou neřeže větev.
Praxe ukazuje na jeden zásadní fakt. Jako bychom ani nežili v právním státě, ale ponejvíce záleží na konkrétním přístupu konkrétního úředníka.
Kromě složitě předvídatelného odhadu výkonu státní správy je potřeba ještě rozlišit jednotlivé dotační tituly, jak na mezinárodní tak na lokálně oborové úrovni. Na mezistátní úrovni představitelé státu nedojednali stejné podmínky na podporu zemědělství ani na podporu ekologického zemědělství, jako mají Francouzi, Nizozemci, Poláci, Řekové apod. (přičemž výdaje za pohonné hmoty, chemii, stroje jsou v podstatě stejné), ale za stejnou práci nebo na stejnou obdělávanou plochu dostáváme výrazně méně peněz. To není fér. Sledování různých limitů na pěstování tradičních plodin (cukrová řepa, chmel, jablka …) umožňují vznik pracovních míst pro úředníky, ale dle mého názoru pokřivují konkurenční prostředí. Tento systém také neumožňuje začít v zemědělství podnikat, protože dotační tituly jsou ponejvíce na obnovu zaběhnutých provozů. Nemůžete přijít a říct, vysázím 20 hektarů meruněk, dejte mi, prosím, stejnou dotaci jako Řekovi nebo tedy alespoň jako tady sousedovi. Úředník nahlédne do papíru a za třicet dní (pokud není nemocen) vám odpoví, že meruňkové sady se nemůžou rozšiřovat. To také není fér. Úspěšný model vztahu státu a „živnosti“ je dle mého mínění u včelaření. Pokud máte do 40 včelstev tak vám stát do ničeho nezasahuje a dokonce po vás ani nic nechce (pouze oznámení kde jsou včelstva umístěna). Včelaření je časově náročná práce, ale pokud máte 40 včelstev, může vám přinést zisk okolo 200.000,- Kč za rok. A to se med v ČR prodává za asi 120,- Kč za kg. Ve Švýcarsku okolo 600,- Kč (přepočteno). Většina včelařů má samozřejmě včelstev méně než polovinu.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek usiluje o vznik jednotného inkasního místa. Je to podle Vás správný krok?
Ano.
Pak mám ještě dva dotazy, co by podle Vás živnostníkům pomohlo, co by pro Vás a vaše kolegy mohla Nečasova vláda udělat, aby vám maximálně prospěla?
Mobily, auta, satelitní televize, robotika, nanotechnologie, gama nůž … to je náš svět. Obdivuji sílu a možnosti mezinárodních korporací. Živnostník nikdy nebude investovat do výzkumu a tak nikdy zásadním způsobem nezmění kvalitu našeho materiálního bytí. Ale nedivte se Havránkové nebo třeba pěstiteli zelí z Nošovic, že nechce přenechat půdu svých předků muži z Koreje. Živnostník je váš soused, který není kapitalistou cestujícím ze země do země, není v důchodu, na sociálce a ani nevymýšlí lejstra na nějakém úřadě, takže musí pro lidi okolo sebe něco dělat, aby mu umožnili žít. Protože žije mezi lidmi a pracuje pro své konkrétní sousedy, pomáhá udržovat tradici a zároveň omezuje výkyvy moderních experimentů (sociálních, ekologických, morálních).
Myslím, že stačí, když po drobných živnostnících nebude stát chtít to, co nevyžaduje po jiných. A nebo ať končíme vesele: když stát dotuje kdejakého čutálistu i filutu, kdejaké auto, strom, barabiznu, ale i solární, jadernou elektrárnu, proč by nedotoval i lidi živící sebe a své rodiny na vlastní pěst?
Podnikatelům Libereckého kraje se v soutěži Živnostník roku velmi daří. Čím je to podle Vás způsobeno?
Statisticky nevýznamné. Asi náhoda.
Máte nějaké přání?
Přál bych lidem, kteří nemají práci, aby si našli kousek půdy a mohly zde najít svoji skromnou obživu nebo alespoň část své obživy. Možná si oddychnou a jejich děti zase najdou sílu žít v současném světě. Možná by i stát (obce) mohl některým lidem, kteří nenachází místo na pracovním trhu, pomoci (např. bezplatným pronájmem) k půdě. Země nás živila tísíciletí, činnostem dává pravidelný rytmus a učil nás pokoře. Čemu nás učí sociální dávky, Nečas či 60-tý díl telenovely?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.
S pozdravem
Miloš Polák,
redaktor serveru Parlamentní listy.cz
Pro Ústecký a Liberecký kraj
Tel.: 602 766 180
Sad u ořechového háje: Ekofarma