Jiří Štágl. Odvaha pracovat, žít, milovat a dojít tam, kam stejně míříme.

Vzdělání, kurzy

2014 - 2017TU LiberecKatedra aplikované matematikyInformatika
2010 - 2012FF UK PrahaKatedra psychologieVýchovné poradenství
2007 - 2009FF UK PrahaKatedra psychologieUčitelství pro střední školy
2001 - 2006FF UK PrahaKatedra pedagogikyPedagogické poradenství, sociální pedagogika
1992 - 1995FTVS UK PrahaKatedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportuTělesná výchova a pracovní vyučování
1998 - 1999VPA KG BratislavaVojenská politika
1994 - 1998SPŠ strojní TřebíčTechnolog
20O8 - 2012Andrej DragomireckýHlubinná abreaktivní psychoterapie
1999FindhornSpiritual communityEnviroment experience
1995Outward BoundInstruktorský kurz Team buldingu
1991 - 1993Jaroslav SkálaBig SURSkupinová psychoterapie
1990 - 2000A.M.O.R.CŘád Rosekruciánů
inspiracePjér la ŠézJaroslav Dušek Milan Calábek a další

Praxe

Nabídnout pomoc při řešení sporů, vyžaduje velkou empatii a praxi. Pro řešení lze využít umělou inteligenci s algoritmy hledajícími průniky rezonance a disonance. Tomu je blízké právnické pojetí mediace, využívající databáze práv a povinností, a šikovného právníka se správným vyhledávacím algoritmem. Ideální například pro obchodní partnery. Pro blízké osoby nebezpečně chladné.
Mě by tam chyběla empatie. Schopnost vcítění, soucitu s trpícím. Domnívám se, že empatie, chopnost vidět svět očima druhého, je neméně důležitá než inteligence.
Praxe usnadňuje vidět svět očima toho druhého. Je náročné, často nemožné, aby sytý věřil hladovému, mladý starému. Kdo něco nezažil, může mít tendenci zůstávat jen na teoretické rovině a nevidět věci v souvislostech. Ze své letité terapeutické praxe vím, že pomoci druhým, je snem mnoha lidí. Ale stejně dobře vím, že pomáhat nelze tam, kde o pomoc nikdo nežádá, a že od touhy pomoci je nebezbečný kousek k touze po moci. Uskálím pomáhajících, uskalím mediátorů, je touha po moci, touha upřednostňovat své vidění světa, touha hrát si s druhými a sledovat jak, se to bude vyvíjet. Proto je často prospěšným mediátorem opravdu dobrý kamarád, který si ze srdce přeje, aby vám bylo fajn, a mnoho věcí pak dopadne dobře.

Pracoval jsem jako terapeut drogově závislých, učitel u extrémních poruch chování, terapeut hlubinné abreaktivní psychoterapie, instruktor slabozrakých a nevidomých, soustružník na starých TOSkách i CNC, učitel informatiky a TV na základní škole, učitel psychologie a informatiky na SŠ, zástupce ředitelky školy, výchovný poradce, sadař, včelař, spisovatel. Život mě baví v mnoha jeho podobách a každá z uvedených činností má své kouzlo. Zkušenosti mám šest let také jako krajský koordinátor péče o nadané, jako přeseda metodického kabinetu pro ICT, jako zakladatel rodinné ekofarmy, kde jsem byl oceněn tituly Živnostník roku, Makro dobrý podnikatel, Společnost přátelská rodině, Producent krajových odrůd a prestižního ocenění Business Leaders Fóra za prokazatelný rozvoj krajiny.

Mám i dostatek zkušeností s osobními prohrami. Byl jsem opakovaně vykázán ze svého domu pro domácí násilí, kterého jsem se nikdy nedopustil, a mohl jsem tak na vlastní kůži zažít, jaké to je, stát se najednou bezdomovcem, být v této souvislosti trestně stíhán a vidět, jak málo stačí, aby se na člověka dívalo skrze prsty. V této době jsem také zažil, jak se mí synové stali hříčkou v rukou mocných a já jsem v regulích této společnosti na to musel dívat a nemohl svým dětem pomoci.

Pro mé prožívání to byly velmi temné dny, kdy jsem naprosto vážně uvažoval o smyslu své existence. Na hraně mezi životem a smrtí mi došlo, že jsem se sem narodil zcela vědomě, že mé dny ještě nejsou sečteny. Paradoxně mi možná toto "nepříjemné" období pomohlo více než předchozí nádherné roky. Našel jsem opět klid svého srdce. Uvědomil jsem si, že něco umím, a že mám dar být nápomocen druhým lidem. To je hlavním důvodem mé terapeutické a mediační činnosti. Neboť utrpení, bída, starosti druhých ovlivňují život celé naší společnosti více, než na první pohled vypadá. Ve svém temném období jsem také zažil, jak snadno se dá zneužívat touha po moci. Jak daleko mají některé státní a pomáhající organizace ke skutečné pomoci druhému člověku. Častěji jsem měl spíše dojem, že mají zájem pomáhat, léčit, ale nikoli uzdravit a pomoci.

Mými ideálními klienty jsou lidé, kteří chtějí porozumět věcem ve svém životě, tuší, že cesta smíru, bývá jednodušší než zásah soudní, policejní a jiné státní represivní síly do jejich soukromí. Snažím se s klienty najít rovnováhu mezi pokorou a neústupnosti ze základních hodnot.

Vítám vás ve světě, kde mediace je cestou k osobnímu pokroku. Nabízím mediaci, kde se těžkosti taví ve štěstí.

Zpět